Nový primárius na zahajovacím koncertu

Adéla Štajnochrová pohotově zaskočila za našeho primária Ivana Ilieva, kterého protiepidemiologická opatření zastihla v zahraničí. Bude to její první spolupráce s Rejchovým kvartetem. Přesto má Adéla bohaté kvartetní zkušenosti. Co tě láká na komorní hře, specificky smyčcovém kvartetu?

Komorní hudba mě provází od útlého dětství, jsem odchovanec Českého tria a považovala jsem za samozřejmé, že se hře ve stejném ansámblu budu věnovat. V klavírním triu jsem také strávila krásné roky, ke smyčcovému kvartetu jsem musela dozrát. Dříve mi ve zvuku čtyř smyčců chyběla větší škála barev a tíhla jsem k větším souborům s dechovými nástroji nebo klavírem. Dnes si plně vychutnávám to, jak skladatelé s kvartetem zacházejí jako s jedním nástrojem. Zvláště u Beethovena je ten pocit velmi silný.


Tato doba skýtá mnoho výzev pro praktikující hudebníky. Jak se pro Tebe změnil život v současných pandemických opatřeních?

Nedokážu odpovědět pouze jako hudebník. Jsem také matka smečky dětí a manželka supervytíženého muzikanta. Takže nám pandemie věnovala rok společného času. Pro muzikanty je to doba složitá a nepřející, ale nejsme zdaleka jediní a musíme být rozumní a vytrvalí. Já jsem se rozhodla věnovat více učení, i pouhý online kontakt s mou loňskou jedinou žačkou mi přinášel tolik radosti a pocitu smysluplnosti, že jsem s vděkem přijala možnost rozšířit si podstatne třídu.


Kultura jako taková prochází obdobím transformace, kdy se snaží přizpůsobit změnám různorodých opatření. Co si myslíš, může být východiskem z této situace?

Mám z budoucnosti kultury velké obavy vzhledem k ekonomické krizi, která nás čeká. U výtvarného umění napriklad vidím v různých online aktivitách více smyslu než v hudbě. Virtuální prohlídky výstav a muzeí mě velmi lákají. Jsou ale odvětví, která to budou mít složitější. Nejsem žádný vizionář, momentálně se držím spíše při zemi…

29 zobrazení0 komentář

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše